Pěstění v naší jeskyni – Období mrazů

Na planetě začíná období mrazů a je nutné ji opustit, alespoň její povrch. Je nutné posbírat veškeré dostupné zdroje pro přežití a zásobování se potravinami. V našich podmínkách jde o přesun potřebných plodin do interiéru do uzpůsobeného prostředí.

Pěstění v interiéru

Cílem je plnohodnotné obnovení květu všech plodin a tak zisk nových plodů.

Dobu do sklizně nových plodů mají pokrýt dozrávající stávající plody. Souběžně je potřeba sázet nová semena, zakořeňovat vlky, a celkově cíleně množit a množit, pro zisk co nejvíce materiálu pro pokrytí dostupného prostoru.

V umělých podmínkách je možné zkusit mnoho typových řešení, mně vyhovuje práce v režimu PostApo. Jde o soubor podmínek na hraně přežití. Minimální podmínky pro život, minimální prostory, minimální možnosti… Pak to jde vždy jen lépe a nebo snadněji. Také za interiér, tedy pokud opustíme implementaci zeleně do obývacího pokoje s vysokými nároky na estetiku, je možné považovat jakékoliv dostupné prostory.
V mých myšlenkách představ v omezení prostorem a světlem je také postupný rozvoj, v tomto ohledu mi vyhovuje velké zabrání prostoru interiérové zahrady dřevěnými briketami na zimní otop. Totiž je to stejné jako let v kosmu na velkou vzdálenost, na začátku budeme mít semena, sazeničky a žádný prostor mezi „suchary a KD“ a postupem času v ujídání zásob, průběžné spotřeby režijních nákladů, také díky rozpěstování, a energetickým přebytkům, bude možné zabrat další prostor a mít vyšší produkci potravin (nebo alespoň poživatin).
My teď máme jen jistotu čerstvých paprik, rajčat a chilli po celou zimu, s doplňkem šťovíku a šťavelu (Šťavel Purpurový), na nápoje mátu, meduňku a listy jahodníku… a teprve nás čeká rozsazení bylinek, vysazení salátů a ředkviček, okurek, a mnoha dalších plodin.

V průběhu zimy také přijde nutná simulace krize. Totiž, aby stačil stávající otop, musela by být velice teplá zima. Ve všech jiných případech „někdy“ dovezou paletu briket, kterou bez ohledu na podmínky na planetě musím uklidit do interiéru a hrozí poškození biotopu chladem. Vstupní komoru do obytného modulu nemáme, ale možná bude potřebné nějakou vytvořit, třeba taková styl E.T mimozemšťan by mohla být pro dítko skvělá 😉
Máme rádi hry a nejdříve jsou kroky sklizně plodin.

Sklizeň plodin

Sklízíme potřebné plodiny v době těsně po pozdně letním rozkvetení, v době kdy se blíží podzimní shoda fotoperiody s průběhem Května/Dubna. Čas denního svitu je stejný, jen se změnila barva slunce a klesají teploty. V tuto chvíli jsou plodiny v nejvhodnějším postavení následného rozvoje a v umělých podmínkách velice ochotně pokračují v kvetení a plodnosti. Postupem času, jak vzrůstá chlad, se tato schopnost aklimatizace vytrácí a čím nižší teploty, tím je ochota rostlin obnovit svou vitalitu menší.
Hranice je někde kolem 4 stupňů Celsia, ale teplota není vše, záleží také na vzdušné vlhkosti a na pohybu vzduchu. Voda svým výparem ovlivňuje vliv přízemních mrazíků na plodiny a velkou měrou je může ochránit. Naopak platí, že čím větší průvan, tím hůře. Sice se mi podařilo z nulové teploty obnovit vitalitu života u papriky chlupaté, ale doba rekonvalescence byla stejná jako doba přípravy plodů od semene.

Každoročně se uklízím do sklepa hospodářské budovy se všemi sukulenty, rajčenkami, citlivými dřevinami a keříky chilli pro zajištění geneze, kdyby semena nevzešla. Takže letos je interiérová zahrada realizace, kdy místo maximálně deseti keříků v PostApo máme už asi třicet plodných keřů a další plodiny v aklimatizaci po čerstvém přenosu do interiéru.
S tím také souvisí nárůst pozorovatelných živočichů a chorob. Obojí v omezené časové limitě sběru materiálu pro strojové učení a pak dostane přednost pouze téma Neurální sítě a symptomatické řízení biotopů, Racek a sklizeň plodů.

Sklizeň plodů

Ještě jsem ani rodině neřekl, že za pár let zase budeme žít se čmeláky 🙂 ale do té doby využíváme plodiny nezávislé na opylovačích a na hmyzu nejsme přímo závislí. Nejsem si jist s Brusinkou Brusnicí, ta kvete ochotně i v příšeří, ale jak je to s potřebou hmyzích pomocníků uvidíme záhy, protože právě silně nakvétá. Další takovou nejistotou je Rajčenka, která jeden rok kvete a druhý rok plodí, každou další sezónu zároveň kvete a plodí. V našich podmínkách trvalého počátku Května by tak mohla plodit mnohem intenzivněji a s nadějí rozvoje neustálé plodnosti po roce kvetení. Další plodinou na zkoušku bude Mochyně Peruánská u které nutnost opylovačů také z pokusů neznáme.

Aby sklizeň plodin byla zároveň hrou, předcházel sklizni průzkum. Průzkum vybaven nemotornými zimními rukavicemi nadšeně vyrazil a jen díky nedostupnosti signálu jsem neohluchnul z vysílaček přímo, ale během pár minut byl zpět se vzteklým rčením o nesnášení LCD. S trekovým foťákem do dlaně ve vodotěsném pouzdru to v zimních rukavicích je o mnoho snazší, opravdu 😀
Mno a abych prý nebyl tak vysmátý, pracoval jsem v pracovních rukavicích s prsty omezenými ve vázacích řemíncích. Práce se skalpelovým nožem ještě jde, se šroubovákem také, ale s pinzetou už to bylo horší a když jsem si musel nasadit na pravačku svázané drápáky už to fakt snadné nebylo, ale srandy kopec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..