Při pěstování v omezeném prostoru, nebo pěstování v uměle vytvořeném životním prostředí, je základní premisa vhodnosti plodiny pro umělé podmínky daná životními potřebami oproti možnostem dostatečné simulace těchto životních podmínek. Lze říct, že jako civilizace jsme schopni pěstovat cokoliv kdekoliv, jen cena výpěstku se vzhledem k nákladům na provoz prostředí liší.

Když bychom brali jako výchozí stav zajištění potřeb domácnosti, máme společensky stejný cíl, který se nemění po mnoho generací, totiž v principu pokrýt základní životní potřeby rodiny a zajistit v určitém pohledu pestrost a opakování v pokrytí základních životních potřeb.
Mít například k dispozici dostatek levné energie pro každou domácnost, pak jistě přijde vlna možné plné spolupráce na společném životním prostředí a zelené vlny obecně.

Nemít nutnost brát ohled na spotřebu energie v poměru na její využití, znamená zajistit volné zdroje v domácnosti a rozvinout klimatická témata a pozici podílu domácností v nich. Využití obnovitelných zdrojů energie na zajištění životních potřeb v domácnostech znamená mimo jiné posílit také důchodový účet (Důchodový věk jako počátek blahobytu).

Z mých příkladů je zřetelné, že v základu je možné saláty, okurky, keříčková rajčata a základní bylinky, pěstovat kdykoliv a kdekoliv i v omezeném prostoru. S ohledem na použité technologie je evidentní, že základní dostupné technické vybavení stačí a každá volba pro lepší, tj. vhodnější a efektivnější technologie je bonusem.
Najít pak prostor pro sdílení života zeleně a člověka je již spíše snadné.