Technika a technologie

Jedním z častých dotazů je otázka na princip a použité součástky na provoz z mé interiérové zahrady. Hlavně zda používám speciální technologie, speciální postupy, nebo jak to vlastně dělám…
Je to snadné, dostupné a jenom je potřeba snadno dostupná energie pro každého.

Tento informační blok vyvolává největší údiv, protože po pokusech s různými typy osvětlení používám nejlevnější součástky dostupné v okolí, ale nejen pro dostupnost, také pro snazší manipulaci a jednodušší kompletaci. Totiž samozřejmě jsou v použité cenové hladině dostupné kvalitnější diody s vyšší svítivostí a vhodným spektrem, z mé zkušenosti je však za tím vždy nějaké ale. I když by bylo pouze z historie mého postupu a potřeby větší změny, což nejde často ze dne na den a také platí zlaté pravidlo Vítěznou sestavu neměň.

Prvotní premisy v osvětlení

Vítěznou sestavu neměň.

Ono opravdu, ověřené osvětlení není vhodné měnit v průběhu života plodiny, nevhodné je měnit fotoperiodu, nebo změny v podobě výrazně kolísavé teploty. Tyto velké změny vedou většinou k nezdaru. Některé změny je proto vhodné měnit spíše plynuleji než radikálně.

Největší projev nezdaru jsem měl na chilli Aji Charapito, které velice nelibě neslo silnější osvětlení. Chilli Paprika chlupatá zase nejčastěji reaguje na změnu fotoperiody. Obecně rajčata lépe snesou slabší osvětlení při dlouhé fotoperiodě a více světla vede k lepším pěstebním výsledkům…
A tak lze mnohé plodiny vychovávat v určité limitě pohybu hodnot pěstebních podmínek, ale je to vždy něco za něco…

Testování světel

Moje biotopy vychází z testů v letech 2011 a 2012, kdy jsem si začal konečně uvědomovat souvislosti mezi základními podmínkami pěstebních potřeb plodin v umělých podmínkách života. Zhruba o deset let dříve pomáhal kamarádovi s chovy akvarijních ryb (pěstírna ryb s více než 30 tisíc litrů) a tření ryb, a podvodní svět rostlin, bylo možné ovlivnit několika barvami.
Na 100 litrové akvárium stačila spořivka 11W. Dnes používám Aqua LED 9W až 20W s větším procentem modrého spektra a rostliny v akváriu jsou poloviční, vzhledu bonsai, ale také někdy vyhrává zelená řasa… Toto modré LED světlo zajímavě působí i na sazenice, největší vliv se ukázal na okurkách.

Úsporné žárovky a lampy

Spořivky pro pěstování plodin postupy jako na zahradě mají velice limitující dosah svítivosti a již v krátké vzdálenosti je světelný tok nedostačující. Není to tragické, relativně 85W spořivá žárovka (Úsporná lampa Elektrolux s paticí E27) zvládla buben o metrovém průměru pro rozpěstování semen a mladých plodin. Je to zóna jen tak tak a nebyla by ani možná velká pestrost použitým semen. Keříkovitá rajčata jsou však vřele ochotná růst v dostupných podmínkách této zóny. Pro otevřený prostor jsem potřeboval větší výkon a tak se mi nakonec nehodila.

Zářivková svítidla

Zářivkové osvětlení je perfektním pomocníkem pro všechny kroky od rozpěstování semen, na řízkování, rozvoj sazenic, až po sklizeň. Používám tělesa s elektronickým předřadníkem díky kterému jsou méně citlivá na sinusoidu a proto vhodná pro provoz se solárními panely.
Výhoda je snadná výměna zářivkové trubice a zisk prakticky jakéhokoliv spektra světla. Používám raději bílé světlo než odstíny.
Další výhoda je ve více trubicových tělesech. Tří trubicové těleso je většinou zapojené na dva předřadníky (trubice 2+1) a je snadné přepojit krajní a prostřední trubici, tak aby se zapínaly dvě krajní a prostřední zvlášť.

LED tělesa

Led žárovky a LED tělesa mají již nesporné místo v našich domácnostech. Jejich výhody ani nemá cenu popisovat, jsou skvělé. Oproti zářivkovým tělesům mají při stejné spotřebě vyšší světelný tok a zabírají mnohem méně místa.
Ve své interiérové zahradě a pokusech Growing Beyond Earth používám nejlevnější LED reflektory. Nejmenší LED reflektor 10W je velikostí akorát do dlaně a 20W jen o málo větší. Reflektor 50W je ještě přijatelné velikosti.
Pro kostku 50x50x50 cm je 30W až až, V jedné kostce jsem použil 4x LED 10W a je to více než je potřeba pro zdravý růst rostlin, ale zase lze jednotlivá tělesa maličko pootočit a nasměrovat světelný tok podle potřeby použitých plodin. Pro rostliny v plodu je v polici 2x20W akorát. Větší výkon používám již do prostoru.

Testování fotoperiody

Základní dosažitelná perioda den/noc je pomocí spínacích hodin a rozdělení cyklu 24 hodin. Výchozí cyklus je odvozený od vhodných potřeb plodiny a hledání překryvů limit typově kdy je ještě možné plodinu pěstovat. Například některé druhy salátů jsou ideálním na brzké jaro a některé lze pěstovat celoročně bez náběhu na květ. Ranná perioda salátů je tak osmihodinová, ale nemusí vadit ani letní osmnáctihodinová. Rajčata jsou při osmihodinovém cyklu vytáhlá, papriky neprosperují a lze ji použít pouze pro rozpěstování sazenic. Rajčatům vyhovuje fotoperioda května a tak saláty jsou vhodné jako doplňkový podrost. Pro okurky je fotoperioda května jen tak tak, ale lze se přizpůsobit a místo dlouhého šlahounu pěstovat kratší a hustěji nebo využít prostor jiným způsobem (reverzní vazba kruhu). Při osvitu ve fotoperiodě července jsou okurky doslova vzhledu bonsai a plody jsou limitované dostupným kořenovým balem. Kvůli náchylnosti k chorobám je vhodné okurky považovat za plodiny s krátkým životem. V příhodných podmínkách umí překvapit.

Před mnoha lety jsem měl možnost vyzkoušet průmyslový kontroler, který pracoval i se stavem baterií a dostupnou energií ze solárů. Mimo jiné tak spínal doplňkové osvětlení při přebytku. Snadno se dal nastavit na 1,5 periody během dne pro rajčata (během dvou dní stihnout dny tři) a saláty ještě rychleji.
Ve zcela umělých podmínkách je možné nechat rostliny žít svými cykly a naplánovat si spolupráci v biotopu podle toho.
V domácích podmínkách půjde spíše o fotoperiodu přizpůsobenou prostoru člověka. Některé biotopy nezávisle, ale mnohé bez hranice, aby prostory člověka a rostlin splývaly.

Nakonec se nejvíce vracím k fotoperiodě 14 hodin, která je dostatečná pro rozvoj většiny plodin a ve frekventovaném životním prostoru 16 hodinový cyklus. Delší světelné cykly zvedají náklady a nejsou moc užitečné.

Zajímavým je dosvit s využitím denního světla v provedení buď protáhnutí denní fotoperiody ráno/večer nebo s použitím soumrakového spínače pro rozsvícení při nedostatku denního světla.

Voda a zálivka

Při provozu interiérové zahrady používám sušičku vzduchu a kondenzovanou vodu recykluji. Při vhodné cirkulaci vzduchu v domě je vody k dispozici neuvěřitelně moc. K základní dezinfekci používám SAVO, které také výhodně krapet sníží pH vody. Savovaná voda je v zásobníku neustále v pohybu pomocí provzdušnění a po odeznění savování (cca dva dny) je přečerpána do velké nádoby s biologickým filtrem a vzduchováním. Teprve odsud vodu odvádím do zásobníků zálivky a míchám s krmením.

Používám princip označitelný jako nepřebytkový. Plodiny dostávají jen tolik vody aby byl zajištěný zdravý růst a rozvoj plodin. Tedy žádné přetoky z pěstebních nádob. Lépe se mají plodiny ve velkých nádobách s automatizovanou zálivkou než malé s mojí ruční obsluhou.
Automatizovaná zálivka má své mouchy, zatím nemám zapojený senzorický systém a zálivku řídí časovač. Jako časovač zálivky používám digitální spínací hodiny s možností deseti různých cyklů během týdne. Standardně jeden zálivkový cyklus denně a některé dny bonus navíc.

Mimo časovač lze objem distribuované vody ovlivnit tlakem v rozvodech. Čerpadlo s velkým výkonem není vždy výhra a je potřeba tlak polevit. Na druhou stranu dobře počítejte s délkou rozvodu a převýšením. Můj pěstební polygon potřebuje cca 25 metrů rozvodové hadice a tři metry převýšení, takže používám běžné zahradní kalové čerpadlo s ventilovaným přetokem přetlaku zpět do zásobníku.

Vidíte, že nejde o žádnou magii, ale naprosto běžné podmínky žití a dostupné součástky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..