Pamatujete si ještě ze školy odpověď na otázku: „Kolik vody obsahuje živý organizmus?“
My si to raději zkusili ověřit při údržbě biotopu a pro pokus jsme použili prostřih listoví z rajčat.
Vesmírná stanice je zcela uzavřený systém a voda se neztrácí. V celkovém pohledu na naši planetu by se také neměla ztrácet, jen v obou případech není vždy „voda“ v dostupné vazbě to co potřebujeme k užitku.
Listy rajčat jsou nepoživatelné nejen pro člověka. Je to odpad, který však v sobě váže potřebnou vodu a minerály. Kompostování je bezpředmětné, musíme získat vodu a kolik je jí polemicky dostupné, jsme zkusili v tomto pokusu.
Pokus porovnáním hmotností zjistit kolik sušiny je v běžné biohmotě a subjektivně považovat rozdíl hmotnosti za možnost objemu dostupné vody. Postupným pomalým zahříváním z hromady biohmoty vznikl poměrně malý a lehký puk. Rozdíl hmotnosti předčil očekávání.
Na Zemi odpad tohoto typu na odvodnění neřešíme, ale v uzavřených sysémech s nedostatkem vnějších zdrojů je odpad nejen z rostlin významným zdrojem.